Podivná ruleta - Karel Kryl

V studené parádě kožených křesel,

kožených křesel, kožených křesel

sešli se k poradě výrobci hesel,

výrobci hesel, výrobci hesel,

mnohé, co hrozilo, pozbylo punce,

za okny mrazilo srpnové slunce

a křičelo na lidi «pamatuj!»,

a křičelo na lidi «pamatuj!»

Pod hnědí sieny sežehlých trámů

sežehlých trámů, sežehlých trámů

hleděly hyeny na věže chrámů,

na věže chrámů, na věže chrámů,

v ulici trpěly pahýly stromů,

hleděly na střely v průčelích domů

a křičely na lidi «pamatuj!»,

a křičely na lidi «pamatuj!»

Recitál: Jen najatý přístěnek zapadal prachem,

jen pavouci v síti a trpký pach klihu,

a embrya myšlenek chvěla se strachem,

kéž nemusí žíti, kéž nemusí z lihu!

V zelené zahradě slyšel jsem trávu,

slyšel jsem trávu, slyšel jsem trávu,

mluvila o zradě, o pěstním právu,

o pěstním právu, o pěstním právu,

mluvila o mužích s tvářemi šelem,

mluvila o růžích nad dívčím čelem,

jež křičely na lidi «pamatuj!»,

jež křičely na lidi «pamatuj!»

Před sebou muletu, vládci se smáli,

vládci se smáli, vládci se smáli,

podivnou ruletu s pistolí hráli,

s pistolí hráli, s pistolí hráli.

Recitál: Minulo září, a ulicí chodí

jen milion tváří - těch zbloudilých lodí,

a žádná z nich neslyší «pamatuj!»,

a žádná z nich neslyší «pamatuj!""Pamatuj!»

In de koude show van leren fauteuils,

lederen fauteuils, lederen fauteuils

ontmoeten om de wachtwoordfabrikant te ontmoeten,

wachtwoordmakers, wachtwoordmakers,

velen die dreigden verloren hun kenmerken,

de augustuszon bevroor achter de ramen

en schreeuwde tegen de mensen: "Denk eraan!"

en riep naar de mensen «onthoud!»

Onder de bruine hooiberg van verbrande balken

verbrande balken, verbrande balken

de hyena's keken naar de torens van de tempels,

op de torens van de tempels, op de torens van de tempels,

boomstronken geleden op straat,

ze staarden naar de kogels in de gevels van de huizen

en schreeuwde tegen de mensen: "Denk eraan!"

en riep naar de mensen «onthoud!»

Overweging: Alleen het gehuurde bijgebouw was bedekt met stof,

alleen spinnen in het net en de bittere geur van lijm,

en de embryo's van gedachten beefden van angst,

Ik hoef niet te leven, ik hoef niet te leven met alcohol!

Ik hoorde gras in de groene tuin,

Ik hoorde het gras, ik hoorde het gras,

ze sprak over verraad, vuistwet,

over pleegrecht, over pleegrecht,

ze sprak over mannen met beestachtige gezichten,

ze had het over rozen over het voorhoofd van het meisje,

die tegen mensen schreeuwde "onthoud!",

die tegen mensen schreeuwde «onthoud!»

De mulet voor hem, de heersers lachten,

heersers lachten heersers lachten

ze speelden roulette met een pistool,

ze speelden met een geweer, ze speelden met een geweer.

Overweging: September is voorbij en hij loopt over straat

slechts een miljoen gezichten - die verdwaalde schepen

en geen van hen hoort "onthoud!",

en geen van hen hoort "onthoud!" "Onthoud!"