Stříbrem zdobená skříňka - Helena Vondráčková

Stříbrem zdobená skříňka,

vůně svátečních dní.

Pojď, už zvoneček cinká,

tóny koledy potichu zní.

Led a sníh a zima a mráz,

nastal jest nám zas vánoční čas.

Stříbrem zdobená skříňka,

léty zčernalý klíč.

Pojď, už zvoneček cinká,

pojď, než vzpomínky odletí pryč.

Ze sněhu bílý stavím si hrad,

nechte mne chvíli s dětmi si hrát.

Smích je zas bílý, stříbrná nit,

jen ještě chvíli nechte mne snít,

jen ještě chvíli nechte mne snít.

Stříbrem zdobená skříňka,

léty zčernalý klíč.

Pojď, už zvoneček cinká,

pojď, než vzpomínky odletí pryč.

Ze sněhu bílý stavím si hrad,

nechte mne chvíli s dětmi si hrát.

Smích je zas bílý, stříbrná nit,

jen ještě chvíli nechte mne snít,

jen ještě chvíli nechte mě snít.

Nechte mě snít.

Zilver gedecoreerde kast,

de geur van de feestdagen.

Kom op, de bel gaat,

de tonen van het kerstlied klinken zacht.

IJs en sneeuw en kou en vorst,

het is weer kersttijd.

Zilver gedecoreerde kast,

jaar zwartgeblakerde sleutel.

Kom op, de bel gaat,

komen voordat de herinneringen wegvliegen.

Ik bouw een kasteel van witte sneeuw,

laat me even met de kinderen spelen.

Lachen is een witte, zilveren draad,

laat me maar even dromen

laat me maar even dromen.

Zilver gedecoreerde kast,

jaar zwartgeblakerde sleutel.

Kom op, de bel gaat,

komen voordat de herinneringen wegvliegen.

Ik bouw een kasteel van witte sneeuw,

laat me even met de kinderen spelen.

Lachen is een witte, zilveren draad,

laat me maar even dromen

laat me maar even dromen.

Laat me dromen.