Proto dám vodu svým květinám - Helena Vondráčková

Dávám vodu květinám ve vázách

kde žíznivějí, já vím.

Znám tu žízeň a cítím podobnou,

když scházíš.

Já znám tu touhu vyhnat květ,

vonět a krášlit svět.

Povadlá květina ta je jako já,

než vstoupíš.

Proto dám vodu svým květinám.

Fialkám, cyniím, azalkám.

Ty mi sám zas dáš pak ze dlaní

vláhu jak květinám,

svým květinám,

co žízní.

Vláhu jak květinám,

svým květinám,

co žízní.

Když se únavou cítím šedivá,

tak růže mi půjčí nach.

Narcis dá mi zas žlutou do vlasů

i s vůní.

Než přijdeš s novou kyticí,

té staré tu dávám pít.

Do těch dob, než i mě zase napojí

Tvá náruč.

Proto dám vodu svým květinám,

zase dám vodu svým květinám.

Vždyť ty sám mi dáváš bez ptaní

vláhu, jak květinám,

svým květinám,

co žízní.

Vláhu, jak květinám,

svým květinám,

co žízní.

Ik geef water aan bloemen in vazen

waar ze dorsten, ik weet het.

Ik ken de dorst en ik heb het gevoel,

wanneer je mist.

Ik ken het verlangen om de bloem te verdrijven,

ruiken en verfraaien de wereld.

De verdorde bloem is zoals ik,

voordat u binnenkomt.

Daarom geef ik mijn bloemen water.

Viooltjes, cynici, azalea's.

Je zult me ​​weer je handpalmen geven

vocht als bloemen

jouw bloemen,

wat een dorst.

Vocht als bloemen,

jouw bloemen,

wat een dorst.

Als ik me grijs voel van vermoeidheid,

dus rozen zullen me paars lenen.

Narcissus zal weer geel in mijn haar doen

zelfs met de geur.

Voordat je een nieuw boeket bedenkt,

Ik geef de oude een drankje.

Tot ze me weer verbinden

Jouw armen.

Daarom zal ik mijn bloemen water geven,

Ik zal mijn bloemen weer water geven.

Je geeft me zonder te vragen

vocht, zoals bloemen,

jouw bloemen,

wat een dorst.

Vocht, zoals bloemen,

jouw bloemen,

wat een dorst.