Měl jsem rád a mám (Soleado) - Karel Gott

A-ha-ha-há, a-ha-ha-ha-há,

a-ha-ha-há, a-ha-ha-ha-há

a-a-á-a-há, a-ha-ha-ha-há,

a-ha-ha-há, a-ha-ha-ha-há

Na kterou z vás vzpomínám si víc,

na kterou z vás, netroufám si říct.

Óo, lásky mé, čas mě táhne k vám,

váš smích i pláč měl jsem rád a mám.

Já fotek tvých plnou měl jsem skříň,

jak jsem byl stár?

Sedmnáct, či míň?

Óo, lásko má, kde teď jsou, se ptám,

jen úsměv tvůj měl jsem rád a mám.

Ty vílo z hor, měňavá jak sníh,

tvůj vzdech se vpil do polštárů mých,

Óo, lásko má, pak jsem spal v nich sám,

jen povzdech tvůj měl jsem rád a mám.

Ty krásko zlá, zvyklá pouze brát,

dík tobě já poznal jsem i pád.

Óo, lásko má, tisíckrát mě zklam,

vždyť vůni tvou měl jsem rád a mám.

Ty kvítku můj, o němž se mi zdá,

snad někdy též zklamal jsem tě já.

Óo, lásko má, vinu svou už znám,

tím víc tvou tvář měl jsem rád a mám.

Na kterou z vás vzpomínám si víc,

na kterou z vás, netroufám si říct.

Óo, lásky mé, čas mě táhne k vám,

váš smích i pláč měl jsem rád a mám.

Óo, lásky mé, čas mě táhne k vám,

váš smích i pláč měl jsem rád a mám.

A-ha-ha-há, a-ha-ha-ha-há,

a-ha-ha-ha, a-ha-ha-ha-ha

a-a-á-a-há, a-ha-ha-ha-há,

a-ha-ha-ha, a-ha-ha-ha-ha

Wie van jullie herinnert zich meer,

wie van jullie, durf ik te zeggen.

Oh mijn liefste, de tijd trekt me naar je toe,

Ik hield van je lachen en huilen en dat heb ik ook.

Ik heb je kast vol klokken,

hoe oud was ik

Zeventien of minder?

Oh mijn liefste, waar zijn ze nu, vraag ik,

Ik hield gewoon van je glimlach en die heb ik ook.

Jij fee uit de bergen, veranderend als sneeuw,

je zuchten zijn in mijn kussens gekropen,

Oh mijn liefste, toen sliep ik alleen in hen,

gewoon je zucht die ik leuk vond en die heb ik.

Jij slechte schoonheid, die je alleen nam,

dankzij jou kende ik ook de val.

Oh mijn liefste, het heeft me duizend keer teleurgesteld,

want ik heb uw geur liefgehad, en ik heb.

Jij kleine bloem waar ik aan denk

misschien laat ik je soms ook in de steek.

Oh mijn liefste, ik ken mijn schuld al,

hoe meer ik van je gezicht hield en ik heb.

Wie van jullie herinnert zich meer,

wie van jullie, durf ik te zeggen.

Oh mijn liefste, de tijd trekt me naar je toe,

Ik hield van je lachen en huilen en dat heb ik ook.

Oh mijn liefste, de tijd trekt me naar je toe,

Ik hield van je lachen en huilen en dat heb ik ook.