Perchta - Panychida

Den za dnem, léto za létem, a nakonec smrt.

Někdy stojí dlouho při dveřích,

až pojednou vkročí náhle, znenadání.

Někdy však se ohlašuje, nežli života

ukrátí.

Taková bývala víra a jest, že se ukazují znamení nastávající smrti,

že slýchat podivné zvuky, jež věští blížící se poslední chvíle.

Hlas sejčka, tajemné zaklepání nebo zvuk, jak by někdo prutem švihl po dveřích,

po okně, nebo jiné oznamují blízké skonání.

To jsou znamení obecná.

Některým však rodům prý zvláštní znamení hlásila, že někdo z nich odejde

cestou všech lidí.

Tak měl-li kdo ze zemanů Strojetických zemřít, uviděl bílého vrabce,

kdo z Příchovských, ten uslyšel pojednou troubení lovci trouby,

láni psů a řehot koní.

Když na hradě Rabí veliká černá skříň počala se náhle,

zničehonic otřásat, když temný hluk z ní vycházel, tu jistě pak záhy smrtí

sešel někdo z Dlouhovesských, Častolarů nebo Chanovských.

Černínové před smrtí

slýchali podivný zvuk, jako by někdo písek nebo štěrk sypal, Lobkovicové hlas

zvonků, a když někdo z Kolovratů měl zhasnout, potil se v Ročovském kostele

náhrobní kámen, pod nímž odpočíval jejich předek, někdy za Karla IV.

na slovo vzatý.

Některým rodům se zjevovala bílá paní.

Kdykoliv se ukázala, mohli se v těch místech nadít nějaké události,

veselé nebo smutné.

Buď se někdo narodil, nebo zemřel, nebo svatby slaveny v

tom rodě.

A vždycky se zjevila v bělostném obleku, paní vážná, urostlé postavy,

majíc hlavu rouškou zavitu jako vdova.

Jen když něco žalostného nastávalo,

mívala prý na rukou černé rukavičky.

Zjevovala se v různou dobu: někdy v pravé poledne, nejčastěji v noci.

A tu zněl její hlas jako ševel, jako tichého větru vání.

Dag na dag, zomer na zomer, en uiteindelijk de dood.

Soms staat hij lang voor de deur,

wanneer hij plotseling ingrijpt, plotseling, plotseling.

Soms wordt het echter vóór het leven gemeld

zal snijden.

Zo was het geloof, en de tekenen van de komende dood verschijnen,

dat je vreemde geluiden hoort die het naderende laatste moment voorspellen.

De stem van een zaaimachine, een mysterieuze klop, of het geluid van iemand die een roede door de deur zwaait,

na het raam, of anderen kondigen het naderende einde aan.

Dit zijn algemene tekenen.

Er wordt echter gezegd dat sommige families een vreemd teken meldden dat een van hen zou vertrekken

het pad van alle mensen.

Dus als een van de boeren van de Strojetieten zou sterven, zag hij een witte mus,

die onder de mensen van Příchov de trompetjagers hoorden,

honden en brullende paarden.

Toen plotseling een grote zwarte kast begon bij Rabbi Castle,

plotseling trillend toen het donkere geluid van haar kwam, zou ze zeker snel sterven

iemand uit Dlouhovesský, Častollars of Chanovský ontmoette.

Czernins voor de dood

ze hoorden een vreemd geluid, alsof iemand zand of grind aan het gieten was, de stem van de Lobkices

klokken, en toen een van de Kolovrats naar buiten zou gaan, zweette hij in de Ročov-kerk

grafsteen, waaronder hun voorvader rustte, soms onder Karel IV.

naar het genomen woord.

Een blanke dame verscheen aan sommige families.

Telkens als ze opdook, konden er op die plaatsen wat evenementen zijn,

blij of droevig.

Of er is iemand geboren of overleden, of er worden bruiloften gevierd in

dat geslacht.

En ze verscheen altijd in een wit pak, een serieuze dame, mooi gevormd,

met haar hoofd gewikkeld als een weduwe.

Alleen als er iets zieligs gebeurde

er werd gezegd dat ze zwarte handschoenen aan haar handen had.

Ze verscheen op verschillende tijdstippen: soms 's middags, meestal 's nachts.

En toen klonk haar stem als een geritsel, als een zachte wind die waaide.